Bolestné svírání hrdelních okovů,
zapomenuté návštěvy ztracených hřbitovů,
pálivé slzy s dodatkem krve chuti,
omráčenost, kdy nemůžeš se hnouti.
Mysl schovaná za rouškou strastí,
zlámané kosti nedaleko chrastí,
bolest se pomalu do nitra vtírá,
brzy zůstane v srdci jen díra.
Jména, vzpomínky, pálivé slzy,
jedním ze zapomenutých staneš se brzy,
navždy ležet pod mokrou hlínou,
potkat se tváří v tvář s vražednou minou.
Mylně to sebevraždou nazývat,
navždy v mrtvolném zápachu se ukrývat,
ve stínech náhrobních desek žít,
společně s vlkodlaky za úplňku výt.
Není to láska, ani soucit,
není to žádný z důvodů proč se loučit,
je to jen změna na prachové skupenství,
je to jen touha, je to jen šílenství.
Žádné komentáře:
Okomentovat