I was raised to face any challenge. - Louie Zamperini

Hollywood Undead concert

neděle 24. dubna 2016

Zdravím! :)
Tohle bylo v aktualitách už docela dlouho slibováno, tak jsem se rozhodla, že to vážně přidám, i když jsem si tím nebyla zas až tak moc jistá. Jdeme na to! ^^


Začalo to jako normální víkendový den. Vstávání kolem deváté hodiny ranní, venčení malého šmudly, kterého s láskou nazývám Endy, rutinní činnosti, které ani procentem nepřipomínají nic zvláštního.

Kolem dvanácté hodiny už se začíná něco dít. V žaludku mám pořád jenom snídani, ale koho by to tankovalo, že? Splašeně pobíhám po bytě a hledám, co si vezmu na sebe. Sestra mi radí, abych zkusila své kalhoty, které mají velmi, velmi, opravdu velmi nízký sed (až u kotníků, kdybyste nechápali). Pro mě to není ono, proto volím potrhané džíny, o kterých čtete v každé ff s Harrym, protože on je prostě pořád nosí. Heh.

A jede se do Prahy. Nejprve mířím na Václavák, abych si v Bontonlandu koupila CDčko kapely. Ani se nesnažím nic hledat, protože je téměř jisté, že se svým orientačním smyslem bych se možná tak dostala k CD 5SOS, ne HU. Rychle kupuji tu dražší verzi CD (má o dvě písničky víc a to se vyplatí!) a pomocí navigace se snažím najít místo, kde táta parkuje - fakt mám boží smysl pro orientaci.

Ve čtyři hodiny stojím před Forem Karlín. V půl páté by tam všichni VIP měli být, abychom mohli jít dovnitř. Kolem páté hodiny nám rozdají VIP lamináty, o další půlhodinu později nás konečně pouští dovnitř, kde znovu čekáme, než se objeví naši idolové.

A pak to přijde. Danny, Da Kurlzz, Johnny 3 Tears, J-Dog, Funny Man a Charlie Scene se zhmotní, stanou se pro mě reálnými. Nemůžu skoro ani dýchat, protože potkat je, vidět jim do očí a mluvit s nima, to je něco, co se prostě nedá popsat. Jako byste jenom snili, ale přitom je to fakt pravda. V prvním kole, kdy sedí za stolem, nám podepisují vše, co jsme si přinesli. Já jim cpu VIP laminát, plakát, co VIPčka dostali, podpisovou kartu a CDčko. Na všech věcech mám podpisy všech členů, až na...

Danny se mě zeptal, jak se mám, když jsem se k němu dostala. Byl tam takovej ruch, že jsem mu nerozuměla ani půl slova (dobře, rozuměla jsem, ale chtěla jsem vědět, jestli se mi to jen nezdá), po mém optání mi byla otázka položena znovu. Okamžitě jsem mu oznámila, že se mám naprosto perfektně, protože jsem ho potkala, pak jsem začala asi něco koktat nebo tak... A podal mi ruku. Chápete. To. Já. Se. Dotkla. Dannyho. Protože. On. Chtěl. Oh. Můj. Zlatý. Netvore.
A tak mi Danny nepodepsal VIP laminát a CDčko, ale já jsem za ten rozhovor mnohem, mnohem, mnohem radši. :)

Pak přišlo na řadu focení. Nevím, jestli tu fotku dávat sem, mám ji na fb, takže jestli si mě tam chcete přidat, napište mi do SZ a pak mě můžete volně stalkovat. :) Po focení jsem se Dannyho ještě šla zeptat, jestli ho můžu obejmout. Nikdo mi nikdy v životě nedal tak dokonalé, pevné, potetované a teplé objetí plné lásky (k fanouškovi, tohle není platonický, nebojte:D). Neměla jsem nejoblíbenějšího člena, ale po meet & greetu to je jednoznačně Danny. ♥

Chtěla jsem si před koncertem koupit merch, ale taky jsem chtěla být v první řadě - a raději jsem zvolila to druhé, proto jsem pak šla do kotle a tam dvě hodiny jen tak stála, povídala si se slečnama z VIP a později pak i s jednou moc milou holčinou, která na Hollywoodech už několikrát byla.

Předkapela - Attila. No potěš koště. Já o chování jejich fanoušků měla prezentaci plnou hejtů během angličtiny, takže tady vám napíšu jen něco málo. Neukáznění, nechutní fanoušci, kteří smrděli potem, pivem a trávou/cigaretama. Ne všichni byli šílení, ale ti v druhé a třetí řadě byli naprosto mimo. V kotli se točili v kruhu (ano, taky nevím, jak to udělali), pořád někoho zvedali na ruce... No, nebudu si tu plýtvat místo pro Hollywoody. Jen ještě řeknu, že většina z fanoušků po koncertu Attily odešla - a já byla enormně šťastná.

Pak... Přišli Hollywoodi. První řada. A já si ten koncert užila nejvíc ze všeho. Písničky na živo zní prostě jinak, v první řadě vám nikdo nebrání ve výhledu, cítíte tu muziku, jak vám koluje v krevním oběhu... Je to prostě neskutečný. První (asi 2) písničky maj kluci na hlavách masky, ale pak je sundavaj a šou začíná. Beaty se roznášejí po celém Foru Karlín, jako by Hollywoodi chtěli zbořit celej klub. Vnímám jejich dokonalost plnými doušky, jako by mi někdo do žil vpichoval jejich zpěv. Tak přesně jsem se cítila. Naprosto dokonale, nepopsatelně volně, šťastně.

Když můžete z plných plic řvát vaše nejoblíbenější písničky, které máte ve sluchátkách 24/7, je to prostě a jednoduše perfektní. Když můžete vidět vaše idoly, váš smysl života, jak chodí po pódiu a dýchá, zpívá, prostě žije - to je něco, co se nedá slovy popsat. Naprosto šíleně perfektně dokonalé. Vážně.

Hrají mé nejoblíbenější písničky, jako by věděli, že já je prostě zbožňuju a musím je slyšet naživo. Sice mám pohmožděná žebra, protože mě lidi dost tlačili na kovové zábrany, ale who cares. Plní se mi sen, žiju v okamžiku, ze kterého bych se nikdy nechtěla dostat. Dokázala bych tam stát do konce života a poslouchat zpěv Hollywood Undead.

Jenže všechno hezké jednou končí... Po koncertu už se stala jenom jedna bombová věc (vlastně dvě, ale to jedno). Při vycházení vedle mě stál FlyGun a TheGeekSis (jestli někdo neznáte - youtubeři, já je prostě miluju). Nemluvila jsem na ně, protože tam byl takovej hluk a tolik lidí, že by se to asi minulo s účinkem. A pak jsem si ještě stihla koupit merch (ten nejhezčí♥) a jelo se domů.

Od tý doby mi nad stolem visí plakát a podpisová karta s jejich autogramy, VIP laminát a v poličce nad stolem se pyšní CDčko s podpisy. ^^

A tak se mi vlastně splnil sen. <3

Doufám, že alespoň někomu se to líbilo. :) Není to něco, co obvykle přidávám, ale je to část mě, o kterou bych se ráda podělila.

S láskou,
NiallHoranAteMe Xx.



2 komentáře:

  1. Tento článok ma prinútil sa celý čas, čo som ho čítala, usmievať. :) Vážne... tá tvoja radosť, nadšenie z toho.... proste sa ma to dotklo. Prinútilo ma to sa zamyslieť, aké by to bolo, keby som sa ja takto stretla s mojou obľúbenou skupinou na koncerte. Ale bohužiaľ, toto nie je možné. Tá skupina už nie je taká, aká bývala. Nie je taká, ktorú som mala a mám tak rada. No ale teším sa, že sa ti vyplnil tento sen. :) Je krásne, že na svete ostalo pár ľudí, ktorí sa neboja snívať a plniť si svoje sny....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, ta první věta mě vážně moc potěšila. ^^ Jsem ráda, že z toho článku jde poznat, co všechno to pro mě znamenalo. :) Je mi líto, že se se svou oblíbenou skupinou nemůžeš setkat kvůli jejich změně, ale třeba se najde někdo nový, kdo ti učaruje a ta šance se znova naskytne, uvidíš. :) Ještě jednou mockrát děkuji za tvůj velmi pozitivní komentář, jsi zlatíčko. ^^

      Vymazat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS