I was raised to face any challenge. - Louie Zamperini

Vrána a zajíček

pátek 19. února 2016

Vrána obývá stromoví vysoko,
jen sedí a hledí po okolí.
Rozhlíží se do všech stran daleko,
v pohodlí větví krásně si hoví.

Zajíček přiskáče, nahoru hledí,
mohl by život stejný snad vést?
„Vráno, jakpak se ti tam nahoře sedí?
Mohu také usednout? – Znaven jsem z cest.“

Vrána jen přikývne, ďábelský úsměv,
zajíček ulehá, zavírají se unavená očka.
Přichází liška, jež tváří se stvůrně,
spěchá blíže, nenápadně jako kočka.

Zajíček umírá, liška si pochutná,
vrána však nahoře v bezpečí sedí.
Kdo chce se válet, kdo lenost ochutná,
měl by se přesvědčit, zda opravdu z vysoka hledí.

Poznámka autorky:
Do školy jsme měli napsat bajku, tak jsem si řekla, proč to nepřidat i na blog. Snad se vám to líbilo, i když to sice není můj šálek kávy, ale obtíž mi to také rozhodně nedělalo. :)

2 komentáře:

  1. Pekné! A že to malo aj formu, aj zmysel... fakt pekné. Si jednoducho talent, čo ti mám k tomu povedať... :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, je fajn, že v tom vidíš smysl. :D Jsem moc ráda, že se ti to líbilo a přišlo ti to srozumitelný. :) Jsem potěšena tím, že si myslíš, že jsem talent. :) ^^

      Vymazat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS