Aliance

Zdravím,
dnes to bude příspěvek, který tady ještě nebyl, ale tak to u mě poslední dobou prostě chodí. Dneska jsem byla na předpremiéře (dobře, nebyla to tak úplně předpremiéra, ale Američané to uvidí až za týden, tak se radovat můžu) filmu ze série Divergence - Aliance. Mám v sobě tolik pocitů, že jsem se rozhodla z nich vypsat. Jdeme na to.

Ne že bych byla velký fanoušek téhle série, to se o mně opravdu říci nedá. Přečetla jsem první knihu a 3/4 z druhé, tam to skončilo, ale snad se někdy dostanu k tomu, abych to celé dočetla. Původně jsem dost nenáviděla systém frakcí (a pořád tomu trochu nefandím, nýbrž po objevení trochu více detailů ho chápu přeci jen o nějaké to procento více). 

Přesto jsem se ve středu o půlnoci rozhodla, že si zarezervuji lístek v našem městském kině, kde každý film hrají až po tom, co je rok ve světě. Tenhle kupodivu hrají jen s denním zpožděním (světe div se nebo ne, ale v Čechách to opravdu vycházelo 10. března). Bylo to skoro automatické, mé rozhodnutí vidět to jako jedna z prvních bylo překvapivě silné.

A tak nadešel dnešek. Den filmu. Nijak jsem se extrémně netěšila, protože jsem tušila, že to nebude nic moc extra (alespoň podle recenzí z předpremiér), ale i tak jsem byla docela napjatá, hlavně jsem teda chtěla vidět Čtyřku (páč Theo je fakt sexy ♥ a já ho prostě miluju).

A film mě nezklamal, ba dokonce mi udělal hned lepší vidinu a možná mě i tak trochu přinutil, abych ty knížky vážně dočetla. Tris neumřela - překvapivě -, Čtyřka byl sexy - nepřekvapivě -, Peter se mi zamlouvá, protože je to ten nejlepší šmejd, co kdy v jakém filmu byl. Ten chlapec se očividně drží mého hesla: "Buďme na straně vítězů, protože u nich je jasné, že jsou lepší."

Abych teda ale neodbíhala. Film byl akční, pořád se něco dělo a občas mi přeběhl i mráz po zádech. Tahle série mě osobně více oslovila jako film než jako kniha, proto možná takové pocity jako u knížek. Byla tam spousta zvláštních plynů, neviditelných věcí, lidí, kteří se snaží ovládnout všechno, tucet lží, spousta lásky, Čtyřky, Tris...

Film se mi neskutečně líbil a pokud jste nadšenec podobných dystopií, mohu ho jen doporučit. Já osobně jsem z té technologie budoucnosti nadšená, stejně tak jako ze všech zvratů, zápletek, bojů a vyvrcholení point. Celou dobu jsem byla jako na trní, protože znám to velké překvapení, co Veronica Roth napsala v poslední knize (proto jsem s četbou přestala, bylo to pak docela smutný vědět, co se stane hlavní postavě, ale tady vám to nenapíšu, protože jestli to právě čtete, nechci vám zkazit to potěšení stejně, jako mně ho zkazil někdo jiný).

Je tam i pár vtipných momentů, Peter se nám dostává zase trochu více do světla a je to pěknej podrazák. Ale co od něj čekat, že? Tris taky nebude zase tak oddaná své čisté mysli, naštěstí tady máme naše klubíčko čtyř strachů, které se vždycky dokáže dostat na tu správnou cestu. A láska Tris k tomu roztomilému vraždícímu stroji je prostě úchvatná.

Já jsem naprosto spokojená, nadšená, potěšená, ten film mi jednoduše vykouzlil úsměv na tváři. Bylo to něco, na co dlouho nezapomenu, a jsem ráda, že jsem byla ještě o půlnoci vzhůru a zarezervovala si ten lístek na první promítání v našich končinách.

To by pro dnešek bylo všechno, asi jsem vám toho moc neřekla, ale co už, snad jste alespoň někdo něco pobral. :)

S láskou,
NiallHoranAteMe Xx.