mrkání ospalých vyděšených oček.
Zapojování sluchu, který neposlouchá,
chození v chodbě, jenž je sáhodlouhá.
Tápání po světle, po malé naději,
padání do moře temnostních peřejí.
Úzkost, strach, žal s kapkou bolesti,
to vše je odměnou za tvé neřesti.
Hledání neexistujícího, potřeba žít,
už slyšíš tu smečku hladových vlků výt?
Černota pomalu do vnitra se vkrádá,
zpytování svědomí zbytečným se stává.
Krev a pot padající na zem neexistující,
srdce, které je nyní aktivně stávkující.
Umírá dech, vymírá naděje, hruď bolí,
jako kdyby někdo sypal čerstvé rány solí.
A to vše na samém světa dně,
tam ve tmě.
Nikdy neměj strach ze stínů. Protože znamenají, že někde nablízku je světlo. - Ruth Rendellová
Drabble na téma: Tam ve tmě
Žádné komentáře:
Okomentovat